Topná fólie je moderní způsob vytápění vhodný do moderních domů a rekonstrukcí. O tom žádná 🙂
Se stále se snižující energetickou náročností staveb už není potřeba tak velkých zdrojů vytápění jako v minulosti.
Proto se v dnešní době mnoho investorů přiklání k elektrickému vytápění rodinných domů.
Při tepelné ztrátě domu 5kW, což odpovídá modernímu domu o rozloze 100 – 150m2 jsou rozdíly v ročních cenách za vytápění minimální.
Jinak řečeno – procentuální rozdíly v cenách vytápění domu různými technologiemi jsou pořád stejné, ale celkové náklady jsou třeba na polovině ve srovnání se starými domy.
Co je to moderní elektrické vytápění?
Pro přiblížení neznalému člověku můžeme říct, že se jedná o zdokonalený odporový kabel, který se ve stavebnictví používá již přes 30 let.
A osobně vím o domech, které mají odporový kabel instalovaný už přes dvacet let a stále fungují dobře.
Možná si říkáte, proč je třeba zdokonalovat něco, co funguje už přes 30 let?
Jednoduše lidé přišli na to, že čím větší plocha v domě topí, tím lépe je teplo rozloženo. Odporový kabel je natažen podobně jako teplovodní hadi sice po celé ploše podlahy, ale v součtu v malém procentu, a díky tomu je nátop domu v řádu hodin.
Proto vývojem odporového kabelu jsme se dostali k tenčí verzi “odporového kabelu” a zároveň vytápění, které pokrývá mnohem větší plochu podlahy, tím pádem i rychleji natápí dům.
Při snaze o docílení co největší plochy výrobci používají i jiné způsoby nanášení uhlíkového prášku do fólie a vznikají tak různé “designy” topných fólií. Ty se mezi sebou liší pouze jednotkovým výkonem na m2 a kvalitou zpracování.
Problémem u těchto fólií je jejich náchylnost k praskání uhlíkové vrstvy, oddělování uhlíkové vrstvy od měděného proužku a následné postupné vypalování spojů.
Jelikož se jedná o práškový uhlík, nanesený v tenké vrstvě mezi dvě fólie, je celkem jednoduché uhlíkovou vrstvu zlomit tak, jako zlomíte tuhu v tužce. Potom už fólie postupně přestává fungovat s tím, jak se její poškození rozšiřuje.
Celoplošná tkaninová technologie?
Společnost Naos, která vyrábí produkt heatflow v minulosti vyráběla také tyto páskové technologie. Přibližně před 10 lety vyvinuli modernější formu topných fólií a to celoplošné tkaninové fólie.
Jejich výhoda je v tom, že tkanina jako taková je mnohem méně náchylná k poškození, než nanášená uhlíková vrstva. Další výhodou je plocha fólie, která je ještě větší, než v případě páskových technologií a tím pádem i přenos tepla je rychlejší a efektivnější při nižších provozních teplotách.
Na obrázku níže můžete vidět roztrženou fólii heatflow 1. generace. Ta se totiž dala ještě poměrně snadno roztrhnout.
Nová fólie 2. generace na obrázku dole se už skoro nedá roztrhnout vůbec, ale přece jsme se o to pro Vás pokusili. Celkově je nová fólie pevnější a zase o hodně odolnější, než její předchůdce.
Rozdíl mezi Heatflow a dalšími fóliemi “3. generace” a “samoregulačními fóliemi”?
Na českém trhu existují výrobci, kteří Vám budou tvrdit, že jejich produkt vyrábí firma Naos, stejně jako Heatflow. Pouze že se jedná né o 2., ale dokonce o 3. generaci, která má samoregulační schopnosti.
Ještě že nemají samoregenerační schopnosti :-D.
Věřte, že podud na fólii není napsán jako výrobce společnost Naos, fólii je produktem někoho jiného a jedná se o plagiát.
Ale budiž. Řekli jsme si samoregulační, tak vyzkoušíme její samoregulační schopnosti.
Taková fólie se podle slov prodejců dokáže v místech, která jsou trvale zatížená (nábytkem, gaučem, kuch. linkou apod.) snížit svůj výkon, nebo se dokonce vypnout, aby nedocházelo k přehřívání. To je u těchto fólií více než důležité, protože fólie jsou výrobcem doporučovány k montáži pod plovoucí podlahy – narozdíl od heatflow, kde doporučujeme montáž pod betonovu, či jinou akumulační vrstvu.
Ale vraťme se zpátky k experimentu.
Vzali jsme tedy stejný vzorek heatflow fólie a fólii nejmenovaného výrobce se samoregulačními schopnostmi.
Vzorky jsme zatížili kusem kamenné desky, připevnili na ně sofistikovaným způsobem měření Loxone a vzorky vrazili do zásuvky. 
Zajímá vás výsledek?
Samoregulační fólie ve své samoregulaci naprosto propadla. Pokud budete mít takovou fólii přímo pod krytinou, je možné, že se krytina ve fázi nátopu “rozžhaví” až na skoro 50°C. Heatflow drží ještě přijatelných 33°C.
Samoregulace se tedy nepotvrdila a navíc taková teplota je schopná vypraskat lepidlo, které drží dlažbu, případně i poškodit plovoucí podlahy, nebo lamino, které není na takovou teplotu uzpůsobené.
